Slavíkovice u Rousínova

Displaying 1 - 16 of 16
Na svátého Bartolómy velká hostina se strojí u rychtářů v síni, žádné vo ní neví. Dceruška peče koláče, pozvala sobě mládence; keré napřed pude, její milé bude. A ten jeden napřed vkročil, druhé za ňém hnedka skočil; ten třetí pozadu, přivřela mu hlavu. »Nepřivíré, nepřivíré, dyť su já tvůj třetí milé. Co mně ju přivíráš? Snad mě neráda máš?« Šak bych já ju nepřivřela, dybych tebe ráda měla. Dyž tě neráda mám, proto ju přivírám.
Sódijó synečka v Kyjově na právě, že zabil panenko na zelené trávě. Já sem jí nezabil, zabila se sama, já sem se jí díval, jak se mordovala. *) Vrazila nožéček do levýho bočka, z té rany vykvetla červená růžička. Červená růžička, modré karafiát, škoda ti, panenko, škoda ti na stokrát. Ach, co sis, panenko, co sis pomeslila! Pro marný slovíčko srdečko’s zranila! Zranila, zranila pro synečka svýho, že jož nedostane nikdá takovýho.
V Rósinově rebníček, aj, v Rósinově rebníček, utopil se tam syneček, ja, syneček.
Keywords: 
Co to máš, děvečko, co to máš za krásu? Dyž na tě pohlednu, celé se zatřasu. Co to máš, děvečko, co to máš za líce? Dyž na tě pohlednu, zabolí mě srdce. Co to máš, děvečko, co to máš za ruce? Dyž za tebó přindu, domů se mně nechce. Co to máš, děvečko, co to máš za pasem? Červené šáteček, vyšité harasem. Co to máš, děvečko, co to máš za ňadry? Dvě červený jabka, aby mně nezvadly.
Měla sem včerá synečka, měl oči jako trnečka, dneska už ho nechco, slyšela sem neco, láli mo jeho matička. Přišel k nám včerá syneček, voněl mně jako hřebíček; dneska už ho nechco, slyšela sem neco, láli mu jeho tatíček. Láli mu rodiči vobá, že su pro něho chudobná; chudobná děvečka pro teho synečka, že su pro ňé nešikovná.*)
Nad naším humenkem nade dvorem točí se syneček s vraném koněm. Panenka vyhlídá, vrata mu votvírá: Pojeď honem. Ach, pojeď, pojeď, mé potěšení, potěš mý srdečko zarmócený. Zarmótí ledakdo, potěšit nemá kdo, pojeď honem.
Neuhódne, aby hádal, kdo tuto pěsničku skládal. Skládali ju dvá mládenci u rychtářů na lavici. Jeden Janek, druhé Jurka, měli vobá zlatý pírka. Jeden Jurka, druhé Janek, měli vobá marijánek. Janičkovo zlatý péří u panenky v truhli leží.
Neuhódne, aby hádal, kdo tuto pěsničku skládal. Skládali ju dvá mládenci u rychtářů na lavici. Jeden Janek, druhé Jurka, měli vobá zlatý pírka. Jeden Jurka, druhé Janek, měli vobá marijánek. Janičkovo zlatý péří u panenky v truhli leží.
Před naše zahrada pletená a v ní je studýnka sróbená,*) u ní rozmarýn, o něm dobře vím, jak ho sázela.
Keywords: 
Fóké, větřičku, z Dunaje, fóké, větřičku, z Dunaje, uraz jabličko lebo dvě.
Keywords: 
A před te naše u lože, rozkvětájó tam dvě růže. Jedna je bílá, druhá červená, a majó pěkný vobnože. Z jedné vykvětá bílé květ, musím vopustit celé svět, matku, tatička, sestru, bratříčka, přidržet se šuhajíčka.
Jede synek s hory, veze dřevo dlóhý. Pytal se ho hájné: Nač to dřevo dlóhý?1) Bude-li se hodit, budem kostel robit. Až ho urobíme, v něm se pomodlíme.2)
Vorali, vorali, mládenci nedbali, pod jednó lípečkó peníze sbírali. Lípečko, lípečko, co si tak bohatá, vod samýho stříbra, vod samýho zlata. Zlata sme pobrali, stříbra je tam dosti, škoda tě, lipečko, spadnó s tebe listí.
Ach, kdybys ty věděla, má panenko roztomilá, jaký já mám šaty, o, co bysi plakala, má panenko roztomilá, a já s tebó taky! Já mám šaty zelený a červeném vyložený, klobók lemovaný, to já musím nositi, má panenko roztomilá, do nédelší smrti!
Chodilatě matička okolo rebníčka, nosila na rukách švárnýho synáčka.1) Ach, synáčku, synáčku, co tě mám udělat? Mám-li ti utopit lebo ti mám chovat? Ach, maměnko má milá, teho neděléte, radši mě chovéte, na vojno mě déte. Pode o vás, maměnko, pode o vás chvála, že ste vechovale královně husara.2)
Třeba seš ty hodné jonák, ty seš přece jenom voják, musíš jíti na vojno a já tade zůstano. »Můj tatíček má peníze; von mně z vojne pomoct může, tví přátelé nemůžó, s chalupó ti chcet kážó. Jak já můžu s chalupó chcet, dyž já nemám peněz pět set, vinohrádek, roličko, tatička a matičko. Debech já rodiče měla, dávno bech se bela vdala, voni be mě chválili, chlapci by se scházeli. Decke be mně slibovali, jak be mně moc peněz dali, nechť be třebas nedali, debe mě jenom vdali.

Location attributions