Kunovice

Displaying 1 - 12 of 12
Byla jedna, byla stará žena, měla ona jediného syna. A ten leží v smrtelnej nemoci, chtělo se mu studenej vody piti. Neměl mu kdo pro voděnku jiti, šla mu pro ňu jeho stará máti. Potkalo ju mladé pacholátko, a to bylo od Boha poslátko. Už já nesu jeho milú duši, do radosti, do nebeskej vlasti.
Bože můj, dobrý, pro koho mia tresceš? Koho rada vidím, toho mně dat nechceš. Bože miuý, dobrý, co tom’ uděuat mám? Koho ráda vidím, nechce chodivat k nám. A koho neráda, ten sa za mnú vláčí, koho nelúbijú moje sivé oči. Sivé oči, sivé, co by sa žčerňauy, co by sa, šohajku, s tvýma vyrovnauy!
Ja, chodiua, chodiua [: po zelenej úce; :] nosiua, nosiua fialenku v ruce. Fialenko modrá, nerozkvétaj zrána! Mám na vojně gauána, komu bych ťa daua? Chodiua po hájku, zbíraua fialku: O, jak je mně teskno, po tobě, šohajku! Chodiua po skalce, sbíraua uaskavce: Nemožu zapomnět na kunovské chuapce!
Tužičky, tužičky, nebohé tužičky, moseu sem odběhnut na stole užičky. Na stole užičky a na rolu puuha; nečaruj, děvčino, nečaruj tak ztuha. Já ti nečaruju, ale teprú budu, teprú ťa, šohajku, prubirovat budu.
Keywords: 
Z jednej strany potoka, hanaj dynom dajnom, stojí linda, rokyta, hajdynom. Pod tú lindú stolica, na ní sedí děvčica. Maměnka ju česala, do vrkůčka spletala. Nespletajte na tuze, šak nebude na dlúze. Spletajte na slabúčko, půjde dolů brzúčko.
Néní mňa najlutěj jako, maměnko, vás, [: vychovali ste mia, :] a včil mosím od vás.1) Vychovali ste mia jak v zahrádce kvítí, a včilej, maměnko, mosím od vás jíti. Vychovali ste mia jak v ořeše jádro, včilej ste mia dali synečkovi darmo.2)
Zabečala kravička, že by ráda na pole, zaplakalo děvčátko, čekaja pachole. Čekaj, čekaj, kravičko, tej zelenej travičky, tak jak já sem čekala tej modrej sukničky. Jak sem se jí dočkala od tatíčka svého, hned sem sa vydávala za synka švarného.
Pod jaborem, pod tím černým lesem, nevěděla má maměnka kde jsem.
Keywords: 
Fialenko modrá, co nemožeš rozkvést; nedaj sa, děvčico, ledakomu podvest.1) Esli ťa podvede, šak si ťa nevezme, sedna na koníčka do vojny pojede. Važte si, děvčátka, svojí poctivosti, jako ta travěnka svojí zelenosti. Travěnka uvjadne, jak na ňu mráz přijde, a vaša poctivost na věky zahyne.2)
Jel synek orati, zapomněl oprati v maštali na klínku, mysla na děvinku. Když přijel na roli, přesmutné stvoření, nechtěl sa dat do ní, že je v ní kamení. Ty sedláče hlúpý, máš ty rozum tupý, kamení vybíraj a roli pooraj.
Starám se já, starám, staré rodiče mám. Dyby mě umřeli, kerak jich pochovám. Prodaja kravičku, pochovám mamičku, prodaja koníčka, pochovám tatíčka.
Koza leží za plotem, natahuje trúbu, přiletělo hovado, dalo í přes hubu. Ach, hovado, hovado, nejsi toho rodu, já vytáhnu palášek a tebe probodnu. Koza leží na seně, ona se mně směje, chytím kozu za bradu, povedu do Brodu. V Brodě koze nemajú, šidlem mléko idajú, pantokem chleb krajajú, měchem drva ščípajú.
Keywords: 

Location attributions