mamy

Displaying 1 - 6 of 6
[: Šlo diťa chodničkem, :] šprtalo špendličkem. Chodil Pan Bůh po vsi, nadešel to diťa. Co tu, diťa, dělaš? Svoji mamy hledam. Di, diťa, na krchov, tam tva mama leži, druhy hrob od dveři. Ulom haluzečku, pobuř 1) na hrobečku. Kdo tu buři na mne, 2) hlinu na mne sype? Ja, matičko, buřim, hlinu na vas sypu. Pusťtě mne tam k sobě, pusťte v tejto době. Di, diťa, do domu, maš tam mladu mamu. CoŽ je po mladosti, dy něni milosti. Dy mi chleba dava, popelem ho vala. A tak mi ho hodi, jako zlemu psovi. Dy svojim chleba da, za stůl jich posaza: maslem jim pomaza. Dy mi hlavu češe, to mi z ni krev teče. Dy ona mne myje, po ličku mne bije. Ach, matičko mila, vemtě vy mne k sobě, vemtě v tejto době. Me diťa rozmile, co bys tu dělalo, co bys tu jidalo? Rosičku zbiralo, vam nožičky mylo. Di, diťa, do domu, poviz tatičkovi, že si bylo se mnu. TatiČek něvěři, kyjem tež udeři. Di, diťa, do domu, třeti deň tě vezmu. Ach, tato, tatičku, předajtě kozičku, delajtě truhličku. Ach, tato, tatičku, předajtě kravičku, šijte kosulečku. Košulku došiva, diťa už umira.
[: Sem já synek z dobrého chování, :] já nemám žádného, taty, ani mamy. Přátely mám, nic mně platní nésó, co mně majó zakryt,1) oni mně roznesó. Roznesó mě po celé dědině, že só já syneček z chudobné rodine. Roznesó mě po celém městečku, jak bych nebyl hoden chodit za děvečkó.
Děvečko, děvečko dobreho chovani, už ti tak něbudě, jak bylo u mamy. U mamy si jedla žitne halušečky, a včilej musiš jesť dosť chore klusečky.
Dobře je mně, dobře u tatíčka mého, bude-li mně také, synečku, u tvého? U mého tatíčka chlebíček na stole, u tvého, synečku, není ho v komoře. Dobře je mně, dobře u maměnky mojej, bude-li mně také, synečku, u tvojej? U mojej maměnky dobrá polivečka, u tvojej, synečku, falešná slovečka.
Snad ses, má milá, [: vody bála, :] [: žes mně košelky neoprala. :] Nebála jsem sa vody bystrej, než jsem sa bála mamy ostrej.
[: Kam půjděm, mladenci, kam pujděm? Hdě my tych peňazův nabuděm? :] Pujděmy pod zamek na žida, un ma moc peňazův, něch jich da. Pujděmy do zadni světničky, najděmy v kufrach dvacetničky, napylnime svoje puchyře, ať mamy čim platiť šenkyře. Pujděmy do přední komnaty, najděmy tam v kufrach dukaty; něbudě-li nas tam chceť pustiť, buděm ho natahať za fusy. Poslechni mej rady, židaku, nělituj tych svojich dukatů, šanuj radši svojiho zdravi, nědavaj natahať svej brady.